Menu

Aktuality

Výuka náboženství ve školním roce 2017/18

Fotografie z farního dne ve fotogalerii

Verš na tento den

Biblický citát na dnešní den
Bůh mnoho odpouští. (Iz 55,7)

Doporučujeme

www.vojtechkodet.cz

radiovaticana.cz

www.hospic-lysa.cz

www.modlitba.net

Historie kostela Narození sv. Jana Křtitele

Se svojí vysokou věží je výraznou dominantou Lysé, vítající návštěvníky, kteří přijíždějí z kterékoliv strany po silnici nebo železnici. Kostel samotný má pohnutou historii od samotných počátků výstavby. Ta byla započata dne 9. března 1719. Architektonický návrh zpracoval František Maxmilián Kaňka. Stavba však pro nedostatek peněz vázla. Ze stejného důvodu byl pozměněn i původní projekt. Budova byla zkrácena na západní straně o jedno okno a tím byla porušena barokní architektonická souměrnost.

Slavnostní vysvěcení se konalo dne 31. července 1741. Světil biskup pražský, kanovník svatovítský a konečně probošt staroboleslavský v jedné osobě – hrabě Jan Rudolf Špork, synovec Františka Antonína Šporka.

Kostel je postaven na vyvýšeném místě lyského náměstí. Ohradní kostelní zeď je pro baroko zcela netypická. Vytváří kontrast v kostelní zdi a tím ještě zvětšuje a dotváří celkový účinný dojem rozvlněných ploch. Projektantem této ohradní zdi je Anselmo Lurago. Na ohradní zdi jsou umístěny sochy svatých. Zleva představují sv. Antonína – poustevníka, sv. Augustina a sv. Řehoře – církevní otce v rouše biskupském, sv. Lukáše a sv. Matouše – evangelisty, archanděla Michaela a anděla strážce, evangelisty sv. Marka a sv. Jana, církevní otce sv. Jeronýma – poustevníka a sv. Ambrože – biskupa, sv. Františka Serafínského a poslední sv. Josefa.

Prokazatelné autorství mají pouze sv. Antonín – dílo Jana Brokofa, čtyři evangelisté a anděl strážce. Jsou prací nám už známého Františka Adámka staršího z Benátek. Jiný, slohově odlišný ráz, mají sochy tří církevních otců (Ambrože, Augustina, Řehoře) a archanděla Michaela. Tyto plastiky mají monumentální ráz a malebnou plastickou modelaci. Nabízí se myšlenka, zda se Braun – nevytvořil-li tyto sochy přímo – alespoň nepodílel na jejich dílenském vytváření.

Nejcennějším dílem z lyského souboru je bezesporu socha sv. Jeronýma. V ní Braun zobrazil člověka, který usiluje o citové odpoutání od všeho lidského. Rozkročený, polonahý, šlachovitý stařec s lebkou ve vztažených rukou, někdy bývá zobrazován s kamenem v rukou, vzhlíží do nebes a ztělesňuje vizionářský typ. Plášť, který mu sklouznul s ramen, objímá starcovy boky vydutou spirálou a padá podél pravé nohy ve vlnitých záhybech. Je to doslova zkamenělý okamžik intenzivní náboženské extáze. Braun zde v měkkém pískovci rozvedl svou představu, aniž co slevil ze své osobité vyspělé výtvarné mluvy.

Vstup v ohradní zdi tvoří tepaná železná brána z první poloviny 18. století. Autorem této mistrné práce byl místní zámečník Libiš. Kostelní věž je zakončena helmicí, tvořenou velkou cibulí, nad ní lucernou a malou cibulí, údajně je v ní uložena pamětní listina, a ukončena makovicí s velkým železným kardinálským dvouramenným křížem.

Presbytář kostela je klenutý dvěma křížovými poli bez žeber. Klenbu nesou pilastry bohatě zdobené pozlaceným štukem.

Hlavní oltář je umístěn ve východní části presbytáře. Nese hlavní obraz s biblickým výjevem křtu Krista v Jordáně. Obraz je dílem některého z Brandlových žáků, zřejmě Jindřicha Schlegela. Dřevořezby oltáře pocházejí z dílny Františka Adámka z Benátek.

V presbytáři jsou dva postranní oltáře – vpravo s obrazem Piety, vlevo se Srdcem Páně. Pocházejí z poloviny 18. století.

Chrámová loď je čtvercového půdorysu, krytá českou plackou, nesenou čtyřmi mohutnými, bohatě zdobenými svazkovými pilastry. V lodi přilehlé k presbyteriu jsou ještě dva postranní oltáře, vlevo zasvěcený sv. Václavu, vpravo je oltář zasvěcen oblíbenému Šporkovu motivu – sv. Jeronýmovi. Na severní stěně je kazatelna z poloviny 18. století, umístěná mezi oběma postranními oltáři. Pochází rovněž z dílny Františka Adámka.

Naproti vchodu jižního průčelí, na severní stěně kostelní lodi, je ve zdi vsazené epitafium hraběte generála Jana Šporka. Je zhotoveno z černého mramoru, vysoké 4,60 m a nese postavu hraběte Jana Šporka v brnění.

Chrámový mobiliář tvoří dobové lavice, čtyři zpovědnice a cínová křtitelnice z roku 1668.

Západní část kostela vyplňuje kruchta, nesoucí unikátní varhany. Byly zhotoveny v roce 1774. K řezbářskému mistrovství výzdoby varhan patří orchestrální skupina putti, zhotovená roku 1777 Platzerovou dílnou v Praze. Zajímavé je, že kostel i zeď kolem něho jsou prohlášeny kulturními památkami, avšak u varhan, které jsou nejhodnotnější v tomto kostele se tak dosud nestalo. Proto administrátor farnosti na začátku roku 2001 navrhl, ministerstvu kultury, aby tyto varhany byly kulturní památkou prohlášeny.

Fara

Barokní komplex staveb, vytvářejících nové lyské panorama, doplňuje budova fary z let 1698–1699. Po přestavbách má nyní obdélný půdorys, je patrová se zvýšeným přízemím na jižní straně. Střecha je valbová, s malou makovičkou na vrcholu.